Minia

Kouření není zlozvyk - je to nemoc

Závislost na tabáku má číslo diagnózy F 17. Jako každá nemoc si zaslouží prevenci i léčbu. Je to navíc "nemoc přitahující nemoci", podílí se totiž na vzniku dalších asi 50 nemocí, a to vesměs vážných.

V ČR je dnes příčinou každého pátého úmrtí: 60 denně, 22 000 ročně. Nejčastější příčinou smrti v důsledku kouření jsou nemoci srdce a cév (především infarkty, mrtvice a uzavírání cév na nohou). Rakovina plic je sice z 90 % způsobena kouřením, ale většina kuřáků ji nedostane - celkově má kouření na vzniku všech nádorů asi třetinový podíl. Třetí významnou skupinou jsou chronická plicní onemocnění, asi ze tří čtvrtin způsobená kouřením. Pak je tu ještě skupina nemocí ostatních - kouření způsobuje např. šedý zákal (kataraktu), zdvojnásobuje riziko cukrovky, zvyšuje srážlivost krve, zhoršuje krevní lipidy (cholesterol), zpomaluje hojení ran po operaci, zvyšuje výskyt pooperačních komplikací (kuřáci si poleží po operaci v nemocnici v průměru o 3 dny déle), urychluje tvorbu vrásek, způsobuje mužskou impotenci (zhoršení erektilní schopnosti i horší kvalita a menší počet spermií) atd.

Druhy tabákových výrobků

Tabák se buď spaluje (u nás především cigarety, doutníky, dýmky), nebo nezapaluje - "bezdýmý" tabák. Bezdýmý je jednak tabák šňupací (do nosu), nebo orální (do úst), tento orální může být klasický žvýkací nebo novější "moist snuff" (papírový pytlíček podobný čajovému, který se cucá). Moist snuff je v EU zakázán s výjimkou Švédska. I když bezdýmý tabák obsahuje řádově o stovky škodlivin méně než tabák, který hoří, každá forma tabáku i každá dávka (např. jednotlivá cigareta) poškozuje zdraví. Ze všech forem se samozřejmě vstřebává do těla nikotin, ovšem u kouře záleží na pH (nikotin potřebuje ke vstřebání lehce zásadité pH): kouř doutníku a dýmky má vyšší pH, proto se z nich nikotin vstřebává v ústech, pH cigaretového kouře je nižší (je kyselejší), a proto se nikotin v ústech nevstřebává a kouř je třeba vtáhnout až do plic ("šlukovat").

Složení tabákového kouře

Tabákový kouř obsahuje 4 - 5 tisíc chemikálií, mezi nimi např. močovinu, čpavek, benzen, dibenzantracen, benz-apyren, radioaktivní polonium 210, kadmium, nikl, ... Je mezi nimi kolem stovky kancerogenů, tedy látek způsobujících rakovinu (63 prokázaných kancerogenů, dalších cca 40 látek nějakým způsobem ke vzniku rakoviny přispívajících). Dnešní cigarety obsahují kolem 700 aditiv, tedy látek přidaných z různých důvodů - kvůli lepšímu vstřebávání nikotinu, ladnému vinutí kouře nebo udržení popela na oharku...

Pasivní kouření

Lightky

Od roku 1950, kdy byl poprvé jasně prokázán vliv kouření na zdraví, se tabákový průmysl snaží vzbudit dojem, že některé z jeho výrobků jsou "méně" škodlivé. Nejprve to byly cigarety s filtrem - ale ukázalo se, že filtr zachytí jen zlomek jedovatých látek, navíc se vyráběly s azbestovými vlákny. V 80. letech 20. století to byly lightky ("lehké" cigarety). Bohužel, ani ty neznamenají snížení rizika, někdy dokonce jeho zvýšení. Reakcí je např. přístup Evropské unie: od roku 2004 se už lightky v EU nemohou prodávat, zakázána jsou i podobná matoucí označení (mild, ultra light a podobně), vzbuzující falešný dojem nižšího rizika. Řada těch, kdo uvažují o tom, že by přestali kouřit, sáhnou právě po lightkách v domnění, že ty téměř nic neobsahují. Navíc výraz "light" je jen obchodní označení, nijak nesouvisí se skutečným složením kouře, např. limitem pro obsah dehtů v EU je 10 mg, ale např. v Thajsku jsou cigarety s 20 mg dehtů (= dvojnásobek maxima povoleného v EU!) na trhu jako ultra light. Navíc dosud používaná metoda měření nikotinu a dehtů je špatná, nedává nám informaci o tom, co kuřák skutečně vdechuje - odvozuje se jen od "strojového" kouření. Jiná metoda se intenzivně hledá.

Princip závislosti na tabáku

Kouření je naučené chování, které si kuřák pravidelně několikrát denně po mnoho let procvičuje, tedy je "dobře umí". Začíná závislostí psychosociální, po určité době (dané geneticky) se přidává závislost fyzická (drogová).

Psychosociální závislost na tabáku nesouvisí s chemickým složením cigaret, je to potřeba v určité situaci nebo společnosti mít v ruce cigaretu, manipulovat s ní, pozorovat ladně se vinoucí kouř... je to závislost na cigaretě jako takové (předmět).

Fyzická (drogová) závislost na nikotinu se objeví u většiny kuřáků (60 - 80 %), snadnost jejího vzniku je dána stavbou receptorů v mozku, je asi z 50 % dědičná. Nikotin je klasická droga, podobná heroinu, amfetaminu, kokainu či jiným drogám. Proto je obtížné se jí zbavit.

• touha po droze (bažení, lačnění)
• nervozita
• neschopnost soustředění
• neschopnost odpočívat
• podrážděnost, frustrace, zlost
• špatná nálada, deprese
• zvýšená chuť k jídlu, zácpa

Jak přestat

V každém věku má smysl přestat kouřit, vždy to znamená snížení rizika. Základním předpokladem je ale vlastní rozhodnutí přestat (nelze nikoho donutit). Na míře rozhodnutí také záleží úspěšnost, délka a míra trápení: je-li nám zcela jasné, že jsme k danému datu s kouřením skoncovali, odoláme cigaretě snadněji. Naopak, budeme-li na kouření vzpomínat nostalgicky ("teď by bylo prima zapálit si", "já chudák už nemám ani tu cigaretu"), budeme se trápit dlouho.

Léčba psychosociální závislosti: zamyslete se, v jakých situacích nejčastěji kouříte, a připravte si PŘEDEM náhradní řešení, jak je překonat či se jim vyhnout. Např. nemusíte 3 měsíce pít kávu (nahradíte zeleným čajem) nebo si děláte tureckou namísto rozpustné či ji pijete jen vestoje, nosíte s sebou kartáček na zuby a pastu a např. hned po jídle vstanete a vyčistíte si zuby... Několik příkladů, co dělat místo cigarety: namočit si ruce, zapálit svíčku, okopírovat papír, orosit květinu, lehnout si do postele, vyběhnout jedno patro a vrátit se, udělat několik dřepů, dechové cvičení...

Léčba závislosti na nikotinu může být farmakologická (léky). Závislý na nikotinu je kuřák, který kouří denně nejméně 10 cigaret a po probuzení si do hodiny zapaluje první cigaretu. Podrobněji viz test závislosti na nikotinu (interaktivní nástroj této lekce). Doporučené léky jsou:

• nikotin z jiného zdroje než z cigarety, tedy klasická náhradní léčba nikotinem (NLN), u nás k dostání v lékárnách bez předpisu ve formě žvýkaček, náplastí a inhalátoru. Znamená potlačení abstinenčních příznaků (nikomu nezabrání kouřit!), měla by trvat 3 měsíce, i déle. Jednotlivé formy je možné kombinovat. Jejich účinnost se neliší, záleží na volbě pacienta.
• Antidepresivum bupropion je vázáno na recept (musí jej napsat lékař), ale bez omezení odbornosti, to znamená kterýkoli lékař - nejlépe Váš praktický. Tato léčba je vhodná pro silně závislé kuřáky a je možné ji kombinovat s libovolnou formou nikotinu. Také tato léčba by měla trvat nejméně dva, lépe tři měsíce, někdy i déle - ale to posoudí lékař.

Co ještě můžete udělat:

• Stanovte si den D, odkdy naráz a navždy přestanete kouřit.
• Zeptejte se svého lékaře, jak kouření souvisí s Vaším zdravotním stavem (nemocí, nálezem, příznaky, výhledem na průběh do budoucna).
• Domluvte se s někým, s kým se denně vídáte, aby Vás podpořil.
• Pijte hodně tekutin, ale neslazených, vyhněte se kávě a alkoholu.
• Jezte hodně zeleniny a ovoce, omezte sladké a tučné.
• Sportujte.